Rychlá navigace pro související stránky

Silniční půlsezona

Česko má své koloběžkové mistrovství – vyhlášenou Rollo Ligu. Letos v ní bojovalo 210 účastníků a 22 týmů v 9 závodech probíhajících během 4 víkendových kol. Náš Láďa Bartůněk, majitel Kickpointu, nechyběl. Závodí už od roku 2013, kdy jel poprvé na legendárním Manfredovi Honzy Vláška v Moravské Třebové, těsně před tím, než vyrazili na Tour de France. V letošní sezóně Rollo ligy nakonec přistál na parádním 7. celkovém místě. Ve své seniorské kategorii byl dokonce 4. nejrychlejší. Jak sám říká: „Byla to zábava i bolest.“ Přečtěte si Láďův deníček z letošní závodní sezóny. A příště se můžete přidat.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti

Hurá do příprav! Přes zimu kokořínské lesy, bikové švihy a na konec i cyklotour Na kole dětem. Díky kamarádům ladíme koloběžkový postoj. Pomáhá nám při tom kamera na souběžně jedoucí motorce – ve sprintech na 1 km. Osvědčují se tréninkové jednotky za cyklistou. S každou jízdou vznikají nové nápady. Zvyšují se cíle.

Na Plzeň!

Rollo ligu nakopneme v Plzni. Sprinty na 850 m a dlouhý závod jsou ideálním testem. Mám všechny jízdy sprintu v téměř totožných časech, což signalizuje, že šťáva pořád je. Celkové 8. místo nakonec také šlo. Druhý den zkouším, zda se během závodu udržím v první skupince. Jo, 4 kola to šlo. Ale stačilo, abych se jednou špatně napil… Prokuckal jsem se pak až na konec třetí skupiny jezdců. Naopak dobré zjištění je, že kondice drží. Mám natrénováno dost na to, abych se před závodem zvládnul rozcvičit a po závodě vyklusat bez zásadnějšího vyčerpání. Obojí výrazně pomáhá výkonu. Dřív jsem občas po rozcvičce už nemíval síly závodit :D.

Místo Rollo ligy v Lipníku italská jízda

Prázdninové dovolenkování zpestřené výjezdy v Itálii místo Rollo ligy v Lipníku zakončuji na Petrovických zatáčkách, závodu Českého koloběžkového poháru. 4 km dolů, 4 km nahoru, to celé třikrát. Po startu se přidávám k vedoucí skupince. Ke konci druhého sjezdu si s Romanem Matyášem přišlápneme a získáváme náskok, který se daří navyšovat. Ke konci dalšího stoupání mi ale zacukají lýtka a pak už jen sleduji, jak Roman odfrčí do dáli. No, neprosolil jsem a tady je výsledek. Z kopce to ještě nějak plácám, ale nahoru musím zabrat, a to se lýtka pokaždé ozvou. Nakonec do cíle dojíždím těsně před pronásledovateli na 2. místě.

Brambora v Hradci a špurt na Ladronce

Do Hradce dorazil i Michal Jarůšek. A tak v družném hovoru absolvujeme čas před závodem, při závodě a po závodě. Na trati ho to povídání asi na chvíli přestalo bavit a odjel si pro bronz. Já jsem do cíle dorazil za ním pro bramboru.

Na Ladronce se jela dvě kola, část i do tahavějšího stoupání. Nebylo co vymýšlet. Když to šlo, snažil jsem se jet tempo, abych setřásl ostatní. To se poměrně dařilo, v doprovodu jezdců z týmu Třista60. Bylo jen otázkou času, kdy přitopí a bude hotovo. Před koncem prvního kola na to šlápli, ale s Láďou Mandelíkem se nám je podařilo opět dojet, nakonec i s Jindrou Šmídem. V dalším výjezdu Třista60 cukli podruhé a bylo hotovo. Do finále jsme si s Láďou zašpurtovali (tak nějak po domluvě) o bronz.

Do Letohradu s novou koloběžkou

Již po návratu z Itálie jsem se stal hrdým vlastníkem staršího PG (karbonová koloběžka z výroby Pieta Groenevelda). Proto byly předchozí závody současně i nutným testem nastavení nového stroje před plánovaným vrcholem sezóny - Rollo ligou v Letohradu.

Ani na místě, v Letohradu, jsme situaci nepodcenili. Ve vyhlášeném termínu tréninku jsme s Tomášem Pelcem a Vaškem Barákem poctivě pilovali místní obávané zatáčky. Dokonce za mokra. Na sobotní časovku jsem se tak cítil relativně připraven. Suchá trať navíc dovolovala rychlejší průjezdy. Mrtvolný stav po dojezdu ze mě opadl po přečtení výsledků. 8.místo by šlo. Nedělní dlouhý závod se krásně natáhl po svižném startu tří nejlepších. A já jsem tak ve skupince Kulka, Kadlec, Cvalín, Maixner absolvoval větší část závodu, když se následně vzdálil Michal Kulka. Do předposledního kola jsem sice na ostatní ztratil, ale rozestup jsem udržel. V posledním kole jsem zahodil lahev a jel, co to šlo. Nakonec 6. místo za Martinem Kadlecem.

Bronzový Pardubický vinařský půlmaraton

Další závody už jsem bral jako dojezd sezóny a snažil jsem se prodat vše, co jsem se letos naučil. Pardubický vinařský půlmaraton je super závod a vzhledem k bodům v poháru jsem se na něj opět těšil. S Radkem Maixnerem a Romanem Matyášem jsme po startu několikrát zkoušeli balík jezdců roztrhat, ale takovou výkonnost zase nemáme. A jen jsme si, řečeno slovy Honzy Vláška, zlámali sirky. Nakonec 3. místo a celkově stříbro v poháru.

Rýmička v Konstantinových Lázních

Konstantinky jsou velmi svižný závod, což jsem si vyzkoušel loni po krosové sezóně. Tehdy má jízda naplno dokázala držet tempo s chvostem druhé desítky. Tentokrát mi však týden před Konstantinkami trénink i očekávání narušila neplánovaná rýmička. Ale předpověď počasí byla dobrá, ubytování zaplacené, a tak proč si neudělat výlet. Rozcvičení před sobotním dlouhým závodem jsem přežil. První kolo v první šestce také. Pak jsem si odcouval za Láďu Provoda a čekal, kdy mi dojdou síly. Překvapivě nedošly. A tak jsem si v míru dojel pro 6. místo, poté, co se až za nás propadl z první skupiny jinak vynikající junior Tomáš Sedlář. Následný ranní moribundus se podařilo rozhýbat až těsně před startem kritéria. Ale celkem to frčelo a během prvního kola na špici jsem měl docela fajn pocit. Tahat kopec ale nebyl dobrý nápad, takže při dalším zrychlení jsem špičku opustil. Nakonec jsme se o 5. místo motali s Michalem Provodem a Martinem Kadlecem. Martin mi dal do zatáčky přednost a bylo vyřešeno. Opět 6. místo.

@Ondřej Bejbl